AI Act od 2. srpna 2026: České firmy musí označovat AI obsah a vést dokumentaci

Nova povinnost, která se tyka i malych firem

Od 2. srpna 2026 se v cele Evropské unii naplno rozbehla další vlna povinnosti podle narizeni o umele inteligenci, znameho jako AI Akt. Zatímco předchozí mediova pozornost se soustredila hlavne na takzvane vysoce rizikove systémy, tentokrat jde o neco, co se dotyka prakticky každé firmy, která používá chatboty, generuje marketingove texty, obrazky nebo videa pomoci AI nástrojů, nebo pracuje s automatizovanym rozpoznavanim emoci ci biometrickou kategorizaci. Clanek 50 narizeni zavadi čtyři okruhy transparentnosti: informovani uzivatele pri primem kontaktu s AI systémem, oznacovani AI generovaneho nebo upraveneho obsahu, informovani o pouziti rozpoznavani emoci a biometricke kategorizace a oznacovani deepfake a AI generovanych textu k verejne dulezitym tematum.

Prakticky to znamená, ze chatbot na webu musi uzivateli sdelit, ze nekomunikuje s clovekem. Obrázek, video nebo zvuk vytvoreny ci vyrazne upraveny umelou inteligenci musi byt jasne a viditelne oznacen a soucasne opatren strojove citelnou znackou, aby ho bylo mozne rozpoznat i automatizovane. Firmy, které s takovym obsahem pracuji, si tak nevystaci s jednorazovym proskolenim marketingoveho tymu, ale potrebuji zavést systém, který evidenci a oznacovani udržuje trvale.

Co presne je potřeba dokumentovat

Klicovou zmenou pro správu dokumentu je požadavek na dohledatelnost. U každého kusu AI generovaneho nebo AI upraveneho obsahu by mela firma umet doloziat, jaky nastroj a jaka verze byly pouzity, kdo za obsah odpovídá a kdy byl vytvořen a zverejnen. Tato metadata je potřeba propojit s konkrétním dokumentem nebo publikovanym materialem, at uz jde o clanek na webu, reklamni banner, produktovy popisek nebo hlasovy záznam pro zakaznickou linku. Bez systematicke evidence hrozi, ze pri kontrole firma nebude schopna rychle prokázat, který material spada pod povinnost oznaceni a zda byl spravne popsan.

Dulezita je i otázka casoveho ohraniceni. Obsah, který byl vytvořen i zverejnen ještě pred 2. srpnem 2026, retroaktivne oznacovat nemusíte. Jakmile ale material vytvoreny dříve zverejnite az po tomto datu, oznaceni uz vyžaduje. To pro mnoho firem znamená, ze si musi projit sve archivy a databaze obsahu a u každé polozky urcit, kdy presne byla poprvé publikovana, ne kdy vznikla.

Kdo bude v Cesku dohlizet

Národní adaptacni zákon k AI Aktu prosel mezirezortnim pripominkovym rizenim a gestorem se stalo Ministerstvo prumyslu a obchodu. Podle dostupných podkladu ma byt jednotnym kontaktnim mistem pro dohled Cesky telekomunikacni urad, který bude spolupracovat s Ceskou národní bankou pro finanční sektor a s Uradem pro ochranu osobních údajů v případech, kde se povinnosti AI Aktu prekryvaji s ochranou osobních údajů. Rocni základ ma tvorit take pripravovany národní regulační sandbox, který ma firmám a startupum umoznit testovani AI aplikaci pred jejich ostrym nasazenim.

Soucasne s temito pravidly se posunul harmonogram pro vysoce rizikove systémy AI, tedy například systémy pouzivane pri vyberovych rizenich na zamestnance, hodnoceni uveruschopnosti nebo v kritické infrastrukture. Takzvany Digitální omnibus, který vstoupil v platnost koncem cervence 2026, odlozil povinnosti pro tyto systémy z puvodniho terminu 2. srpna 2026 na 2. prosince 2027 pro systémy podle přílohy III a na 2. srpna 2028 pro systémy zabudovane do vyrobku podle přílohy I. Pro vetsinu českých firem tak aktualne plati prave pravidla transparentnosti podle clanku 50, zatímco slozitejsi rezim shody u vysoce rizikovych systemu ma odklad.

Sankce a co si z toho odnest pro správu dokumentace

Vyse pokut za porušeni AI Aktu se odviji od zavaznosti prohreska. Za nejzavaznejsi porušeni, například zakazane praktiky AI, hrozi pokuta az 35 milionu EUR nebo 7 procent celosveetoveho rocniho obratu, podle toho, která částka je vyšší. Za porušeni ostatnich povinnosti včetně transparentnosti podle clanku 50 muze pokuta dosahnout az 15 milionu EUR nebo 3 procenta rocniho obratu.

Pro firmy z toho plyne prakticky ukol. Evidence o tom, který material je AI generovany, jakým nástrojem vznikl a kdo za nej odpovídá, se stava soucasti bezne provozní dokumentace vedle smluv, faktur nebo personalnich spisu. Tato metadata je třeba uchovávat po dobu, po kterou je material aktivne pouzivan a idealne i po jeho stazeni z provozu, aby firma mohla kdykoliv doloziat soulad s pravidly pri kontrole ze strany Českého telekomunikacniho uradu nebo jineho prislusneho organu. Firmy, které jiz maji zavedeny systematicky pristup ke správě dokumentu a jejich metadat, budou mit v tomto ohledu podstatne jednodussi start nez ty, které evidenci AI obsahu resi az nyni, tesne po vstupu povinnosti v ucinnost.