AI Act od 2. srpna 2026: České firmy musí označovat AI obsah a vést dokumentaci

Od 2. srpna 2026 platí povinnosti transparentnosti podle článku 50 AI Aktu a české firmy musí umět doložit, který obsah vznikl pomocí umělé inteligence.

24. srpna 2026 Arhivix Team 7 min
AI Act od 2. srpna 2026: České firmy musí označovat AI obsah a vést dokumentaci

Nová povinnost, která se týká i malých firem

Od 2. srpna 2026 se v celé Evropské unii naplno rozběhla další vlna povinností podle nařízení o umělé inteligenci, známého jako AI Akt. Zatímco předchozí mediová pozornost se soustředila hlavně na takzvané vysoce rizikové systémy, tentokrát jde o něco, co se dotýká prakticky každé firmy, která používá chatboty, generuje marketingové texty, obrázky nebo videa pomocí AI nástrojů, nebo pracuje s automatizovaným rozpoznáváním emocí či biometrickou kategorizací. Článek 50 nařízení zavádí čtyři okruhy transparentnosti: informování uživatele při přímém kontaktu s AI systémem, označování AI generovaného nebo upraveného obsahu, informování o použití rozpoznávání emocí a biometrické kategorizace a označování deepfake a AI generovaných textů k veřejně důležitým tématům.

Prakticky to znamená, že chatbot na webu musí uživateli sdělit, že nekomunikuje s člověkem. Obrázek, video nebo zvuk vytvořený či výrazně upravený umělou inteligencí musí být jasně a viditelně označen a současně opatřen strojově čitelnou značkou, aby ho bylo možné rozpoznat i automatizovaně. Firmy, které s takovým obsahem pracují, si tak nevystačí s jednorázovým proškolením marketingového týmu, ale potřebují zavést systém, který evidenci a označování udržuje trvale.

Co přesně je potřeba dokumentovat

Klíčovou změnou pro správu dokumentů je požadavek na dohledatelnost. U každého kusu AI generovaného nebo AI upraveného obsahu by měla firma umět doložit, jaký nástroj a jaká verze byly použity, kdo za obsah odpovídá a kdy byl vytvořen a zveřejněn. Tato metadata je potřeba propojit s konkrétním dokumentem nebo publikovaným materiálem, ať už jde o článek na webu, reklamní banner, produktový popisek nebo hlasový záznam pro zákaznickou linku. Bez systematické evidence hrozí, že při kontrole firma nebude schopna rychle prokázat, který materiál spadá pod povinnost označení a zda byl správně popsán.

Důležitá je i otázka časového ohraničení. Obsah, který byl vytvořen i zveřejněn ještě před 2. srpnem 2026, retroaktivně označovat nemusíte. Jakmile ale materiál vytvořený dříve zveřejníte až po tomto datu, označení už vyžaduje. To pro mnoho firem znamená, že si musí projít své archivy a databáze obsahu a u každé položky určit, kdy přesně byla poprvé publikována, ne kdy vznikla.

Kdo bude v Česku dohlížet

Národní adaptační zákon k AI Aktu prošel mezirezortním připomínkovým řízením a gestorem se stalo Ministerstvo průmyslu a obchodu. Podle dostupných podkladů má být jednotným kontaktním místem pro dohled Český telekomunikační úřad, který bude spolupracovat s Českou národní bankou pro finanční sektor a s Úřadem pro ochranu osobních údajů v případech, kde se povinnosti AI Aktu překrývají s ochranou osobních údajů. Roční základ má tvořit také připravovaný národní regulační sandbox, který má firmám a startupům umožnit testování AI aplikací před jejich ostrým nasazením.

Současně s těmito pravidly se posunul harmonogram pro vysoce rizikové systémy AI, tedy například systémy používané při výběrových řízeních na zaměstnance, hodnocení úvěruschopnosti nebo v kritické infrastruktuře. Takzvaný Digitální omnibus, který vstoupil v platnost koncem července 2026, odložil povinnosti pro tyto systémy z původního termínu 2. srpna 2026 na 2. prosince 2027 pro systémy podle přílohy III a na 2. srpna 2028 pro systémy zabudované do výrobků podle přílohy I. Pro většinu českých firem tak aktuálně platí právě pravidla transparentnosti podle článku 50, zatímco složitější režim shody u vysoce rizikových systémů má odklad.

Sankce a co si z toho odnést pro správu dokumentace

Výše pokut za porušení AI Aktu se odvíjí od závažnosti prohřešku. Za nejzávažnější porušení, například zakázané praktiky AI, hrozí pokuta až 35 milionů EUR nebo 7 procent celosvětového ročního obratu, podle toho, která částka je vyšší. Za porušení ostatních povinností včetně transparentnosti podle článku 50 může pokuta dosáhnout až 15 milionů EUR nebo 3 procenta ročního obratu.

Pro firmy z toho plyne praktický úkol. Evidence o tom, který materiál je AI generovaný, jakým nástrojem vznikl a kdo za něj odpovídá, se stává součástí běžné provozní dokumentace vedle smluv, faktur nebo personálních spisů. Tato metadata je třeba uchovávat po dobu, po kterou je materiál aktivně používán a ideálně i po jeho stažení z provozu, aby firma mohla kdykoliv doložit soulad s pravidly při kontrole ze strany Českého telekomunikačního úřadu nebo jiného příslušného orgánu. Firmy, které již mají zavedený systematický přístup ke správě dokumentů a jejich metadat, budou mít v tomto ohledu podstatně jednodušší start než ty, které evidenci AI obsahu řeší až nyní, těsně po vstupu povinností v účinnost.