České dorovnávací daně poprvé: proč musí velké skupiny podat přiznání do 2. listopadu 2026

Poprvé v historii: termín 2. listopadu 2026 a hranice 750 milionů eur

Česká republika letos stojí před situací, která nemá žádný precedens: poprvé se bude podávat přiznání k dorovnávací dani podle pravidel Pilíře 2 (GloBE). Termín je 2. listopadu 2026, tedy necelé tři měsíce od dnešního dne. Jde o daň za první zdaňovací období, kterým je kalendářní rok 2024, takže se jedná o zpětné vykázání dat starých přes rok a půl, což samo o sobě klade nároky na to, aby byly podklady stále dohledatelné a auditovatelné.

Povinnost se týká nadnárodních skupin (MNE groups), jejichž konsolidované roční výnosy dosahují alespoň 750 milionů eur, tedy standardní práh OECD a EU pro Pilíř 2. Pokud mateřská společnost nebo jakákoli entita skupiny působí na území České republiky a skupina tento práh splňuje, vzniká povinnost prověřit, zda efektivní zdanění v jednotlivých jurisdikcích dosahuje minimálních 15 procent, a případně dorovnávací daň přiznat a zaplatit. Protože jde o první ročník, mnoho skupin i jejich daňových týmů řeší tuto agendu poprvé bez možnosti opřít se o vlastní loňskou zkušenost nebo zavedený interní proces.

Právní a procesní základ: vyhláška č. 68/2026 Sb.

Formální rámec pro podávání českých přiznání a informačních výkazů k dorovnávací dani stanovuje vyhláška č. 68/2026 Sb., která byla vyhlášena 20. května 2026 a nabyla účinnosti následující den, 21. května 2026. Vyhláška upřesňuje strukturu a náležitosti podání, čímž doplňuje zákon o dorovnávacích daních přijatý na základě evropské směrnice implementující Pilíř 2. Pro daňové a finanční týmy je klíčové, že jde o poměrně nový a stále se ustalující procesní rámec, technické specifikace formulářů i způsob elektronického podání se do listopadu ještě mohou upřesňovat, proto se vyplatí sledovat aktuální pokyny finanční správy až do samotného termínu.

Úleva OECD: prominutí sankcí a zjednodušené podání GIR

Dne 18. května 2026 vydala OECD takzvané společné stanovisko (common understanding), které za určitých podmínek promíjí některé sankce a zjednodušuje místní povinnost podávat GloBE Information Return (GIR). Zjednodušení se uplatní tam, kde jiná entita skupiny již podala GIR v jurisdikci, která si s Českou republikou vyměňuje daňová data. Česká daňová správa toto stanovisko přijala, což v praxi znamená, že skupiny, jejichž mateřská nebo jiná pověřená entita podala kompletní GIR v jiném státě zapojeném do výměny informací, nemusí duplicitně předkládat totožná data v plném rozsahu i v Česku.

Tato úleva ale neznamená, že se dokumentační povinnost úplně ztrácí. Skupina stále musí prokázat, kde a kým byl GIR podán, jak se jednotlivé části dat vztahují k českým entitám a že podmínky pro uplatnění zjednodušení byly skutečně splněny. Jinými slovy, důkazní břemeno se přesouvá z formuláře na doprovodnou dokumentaci a interní evidenci.

Co znamená "nulová daň, ale nekompliantní": rizika opožděného podání

Zvláštní pozornost si zaslouží současný přístup k opožděným podáním. Podle platného výkladu se v případě pozdního podání daňová povinnost považuje za nulovou a přímá sankce za pozdní podání není ukládána. To by mohlo svádět k dojmu, že termín 2. listopadu 2026 není třeba brát příliš vážně. Realita je jiná: společnost, která přiznání nepodá včas, je správcem daně označena jako nekompliantní. Toto označení s sebou nese reputační riziko a zvýšenou pravděpodobnost budoucí daňové kontroly, tedy dopady, které se sice neprojeví okamžitou pokutou, ale mohou zatížit vztah se správcem daně na roky dopředu. Z pohledu interních kontrol a řízení rizik je proto rozumné zacházet s termínem 2. listopadu 2026 jako se závazným datem bez ohledu na to, že formální finanční sankce chybí, a status nekompliance zahrnout mezi sledovaná rizika ve zprávách pro vedení a auditní výbor.

Dokumentační zátěž: konsolidované výkazy, CbC data a výpočty ETR

Samotné podání přiznání je jen viditelnou špičkou mnohem rozsáhlejší přípravy. Skupiny musí mít k dispozici a vzájemně sesouhlasené: konsolidované účetní výkazy použité jako výchozí bod pro výpočet GloBE příjmu, data typu country-by-country (CbC) rozdělená podle jurisdikcí, a samotné výpočty efektivní daňové sazby (ETR) pro každou zemi, ve které skupina působí. Tyto podklady musí být připraveny tak, aby obstály při případné kontrole, tedy s jasnou návazností mezi konsolidovanými čísly, lokálními daňovými přiznáními jednotlivých entit a finálním výpočtem případné dorovnávací daně.

Pokud jde o dobu, po kterou je vhodné tyto GloBE podklady uchovávat, samotná pravidla Pilíře 2 dosud vlastní samostatnou archivační lhůtu nestanovují. Jako rozumné praktické měřítko se nabízí obecná desetiletá lhůta pro uchovávání účetních záznamů podle zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví. Nejde o zvláštní zákonný požadavek specifický pro dorovnávací daň, ale o přiměřený benchmark, který odpovídá tomu, jak dlouho mohou být obdobné konsolidované a daňové podklady relevantní pro případnou kontrolu.

Praktické kroky pro dotčené skupiny

Skupinám, které spadají pod hranici 750 milionů eur konsolidovaných výnosů a mají entitu v České republice, se v následujících týdnech vyplatí především: ověřit, zda a kde v rámci skupiny byl nebo bude podán GIR a zda je možné uplatnit zjednodušení podle stanoviska OECD z 18. května 2026; sesouhlasit konsolidované výkazy, CbC data a výpočty ETR do jednotného, dohledatelného balíku podkladů; a stanovit interní odpovědnost za samotné podání do 2. listopadu 2026 tak, aby nedošlo k formálnímu opoždění, byť s nulovou daňovou povinností. Vzhledem k tomu, že jde o vůbec první ročník tohoto typu přiznání v České republice, je rozumné počítat s tím, že postup podání i výklad detailů se budou v následujících měsících ještě upřesňovat, a proto průběžně sledovat pokyny finanční správy a případné doplňující metodiky k vyhlášce č. 68/2026 Sb.